Pevnost Fryšava

Je pátek 18.4. 17:30. Sjíždíme se na žďárském nádraží a nakládáme všecky batohy a spacího pytle do vozíku, abychom mohli vyrazit na fryšavskou faru. Jako celovíkendová hra byla zvolena pevnost Boyard …v našem případě „pevnost Fryšava“ :-D. Účastníci byli rozděleni na dvě skupiny, jejichž cílem bylo získávat klíče k truhle, indicie k heslu a také čas na lovení pokladu. Celá hra začala představením samotné pevnosti a pravidel . Poté již následoval lov první indicie, klíče a času. Po urputném snažení se oběma skupinám podařilo získat čas a klíč, ale indicie jim jaksi utekla.
Sobota se začala originálním budíčkem v podání Janyho a Laciho, kteří si k budíčku nevzali klasicky kytaru, ale vysavač :-D. Spáči byli vysáti ze spacáků a „vyplivnuti“ na ranní rozcvičku. Po načerpáni sil u výtečné snídaně nás čekal otec Furat se svými hádankami ve své temné komnatě. Avšak hádanky otce Furata byly nad síly lovců a opět nezískali indicii. Lovce teď čekalo změření sil s velmistry pevnosti a pokus získat druhý klíč. Tentokráte však velmistři zklamali a nepotvrdili svoje ambice :-D. Boje o indicie, klíče a čas pokračovaly celé dopoledne a naši lovci byli víc a víc úspěšnější a velmistři pevnosti Fryšava se museli sklonit před jejich uměním. Po těchto bojích nás čekal neuvěřitelný nášup boloňskými špagetami, které nám připravila naša Máma. Mňamkááá uplně nejvetšííí :-D
Poobědové spokojené odfukování skončilo a lov nadále pokračoval. Toto akční odpoledne bylo přímo famózní a „životu nebezpečné“ :-D. Lovci nejprve museli zdolat ariadninu zapletenou síť, vylovit klíče z „rozbouřeného“ rybníka a porazit opět velmistry, kteří byli zdecimováni z dopoledního debaklu. Ti však byli natolik zdecimováni, že nekladli těší odpor a opět podlehli. Dále následovala střelba z praku na pytlíky s vodou, kde lovci po dlouhé době zklamali a nezískali velmi důležitý klíč. Ke konci bojů u rybníku se naplnilo nepříjemné “proroctví“ :-D…aby na nás sem někdo nepřišel, že zde pytlačíme…z místního nedalekého „džííí-zííí-dýýý“ se vyřítili dva páni, kde pré máme ty kapry :-D…samozřejmě jsme kapry neměli a nepytlačili jsme, takže vše dobře dopadlo :-D. Blížil se již večer a s ním i všemi tolik očekávaný a oblíbený táborák…tady spíše „víkenďák“. Opékali jsme buřtíky, chléb a rohlíky a také se k nám připojil a perfektně nám aj zahrál na kytaru o. Pavel a atmosféra u ohně byla přesně taková jaká měla být a poté se nám již krásně spalo :-D.
V neděli jsme jako správní křesťané šli pěkně do kostela, kde i během mše sv. se lovily indicie. Po mši sv. následovaly boje o poslední klíč, který se ukrýval v krásném bílém kyblíku, ve kterém byl ještě krásnější „humus“ obsah :-D. Odvaha a zarputilost lovců však byla velká a klíč vylovili. Po zisku poslední indicie následoval malý oddech, který byl vyplněn hrou „vyznání lásky“. Hra se stala hnedky velmi oblíbenou a hlášky typu „Ty moje bílá mrtvá Sněhurko“ nebo „moje srdce bije jako motor od traktoru“ nás dostaly do kolen :-D :-D :-D a šli jsme se tak posilnit obědem na finále hry pevnost Fryšava. Lovci pomocí indicií museli uhodnout heslo, za nějž získali informace o umístění truhly, kterou otevřeli pomocí nalovených klíčů a zjistili, že v ní není poklad (i když pár zlaťáku tam přeci jen bylo), ale mapa k pokladu. Nyní nastala fáze, kdy lovci „zklamali“ nejvíc a totálně se „ztratili“ v ulicích „velkoměsta“ Fryšava :-D…díky dobrotě místních domorodců však 50% lovců přeci jen uspělo a těsně před uplynutím časového limitu získali poklad! Po bleskovém a kvalitním úklidu jsem se rozloučili s pevností Fryšava i s o.Pavlem a spokojeně odjeli do našich domovů :-D.